Polistopadoví politici se pomocí stovek účelově schválených zákonů postarali, aby vlastně nikdo z těch, co za nás rozhodují, za nic nemohl. A je jedno, jestli jde o premiéra nebo starostu, radního či zastupitele. Každé kolektivní, byť sebehorší rozhodnutí nemá odpovědného viníka, protože většina „demokraticky“ rozhodla. Tohle všechno si aktéři zastupitelské demokracie spíš, nebo později uvědomí a pak bez výčitek svědomí rozhodují o nás bez nás.
Skutečně nerad oponuji naší paní starostce, která oblast komunikace radnice s veřejností ve srovnání s jejím předchůdcem zlepšila, což v případě záměru Města na vybudování nového areálu komunitního bydlení a péče o seniory, bohužel neplatí. Radní totiž 27. září letošního roku zveřejnili na webu města pouze zevrubný propagační materiál investora. Materiály k plánovací smlouvě se společností Ambeat však neposkytli ani obyvatelům, tímto investičním záměrem přímo dotčeným přesto, že 19. listopadu zveřejnili pozvánku investora k jeho prezentaci celé akce.
Vedení města pak zůstalo zticha a žádné další materiály nezveřejnilo. K tomu se starostka Magdalena Davis odhodlala až den po zmíněné prezentaci společnosti Ambeat nazvané Beseda s občany. Akce se však nezúčastnil nikdo z radních ani ostatních koaličních zastupitelů, kteří tuto kontroverzní investici prosadili osmi hlasy proti sedmi. Město totiž nemá žádné záruky ani nástroje k tomu, aby investor ve svém areálu upřednostnil všechny zájemce z Mníšku a okolí, načež hrozí značné zvýšení obyvatel, které ve svých volebních programech odmítly všechny kandidující subjekty v posledních komunálních volbách. Občany přímo dotčené jejich rozhodnutím tak ponechali zcela na holičkách. Proto nelze v tomto případě souhlasit s prohlášením paní starostky o otevřenosti města. A nejen to, její rádoby přesvědčivé prohlášení, postrádající jakýkoliv náznak vysvětlení nebo snad omluvy, naznačuje podezření, že i mimořádně čestná a dobromyslná osoba musí kvůli udržení koalice slevit ze svých zásad i hodnot.
Závěrem bych rád poděkoval autorovi, byť neznámému, jenž několika obyvatelům Řevnické a přilehlých ulic, rozeslal zmíněnou plánovací smlouvu a analýzu nazvanou Zástavba Řevnická – Štítek, několik dnů před prezentací, resp. besedou, na níž zástupci Ambeatu mnohé nejasnosti uvedli na pravou míru, avšak na několik zásadních otázek nedokázali, nebo nechtěli bez zástupců města reagovat. Ve vyšších politických kruzích je takový postup zcela standardní záležitostí. Tak nevím, jestli šlo o náhodu, či záměr.
Radim Hreha, Řevnická ulice
